NEVYHASNEME!

18. leden 2015

START: Olšanské hřbitovy

}

16.00

CÍL: Václavské náměstí

CO?

Dne 18. ledna v 16.00 jsme uspořádali průvod a přinesli jsme plamen svíčky od hrobu Jana Palacha na pražských Olšanech až na Václavské náměstí pod sochu svatého Václava. Chtěli jsme tak dát najevo, že svobodný a demokraticky smýšlející duch této země nemůže být zašlapán ani ohnut ani uhašen.

u

PROČ?

18. ledna je neděle, předvečer výročí úmrtí Jana Palacha. Upálil se na protest proti okupaci své země a jako memento mravní síly ve chvíli, kdy se většina lidí začala smiřovat s tím, že „to nevyšlo“.

Po demonstraci s červenými kartami 17. listopadu na Národní třídě, a také už dříve po připomínkách odkazu Jana Palacha v loňském a předloňském roce, jsme začali hledat rovnováhu mezi zachováním si klidné hlavy a střízlivého pohledu na věci a vyhasnutím a apatií. Po okupaci v roce 1968 se tomu říkalo normalizace a v zásadě jde o to, že člověk nabude dojmu, že stejně nic nezmůže, a tak je mu lépe, když se o věci, které nezmění, přestane starat.

Jan Palach nám ve své oběti a činu nechal poselství, že “Člověk musí bojovat proti tomu zlu, na které právě stačí“. Nechceme zneužívat nikterak jeho památky, ale chceme dát najevo, že jeho oběť nebyla zbytečná a že jsme ji pochopili.

Miloš Zeman nepolevil v rozdělování, budování třídní nenávisti, ani v manipulaci s fakty. Ve většině oblastí, které mu náleží naplňovat z titulu funkce prezidenta republiky, naopak selhává.

Rusko dnes okupuje části Ukrajiny a vede na nich válku a náš prezident se s tímto režimem bratříčkuje. Obhajuje to objektivitou. Zakrývá pravdu a prokazatelně ji ohýbá do polopravd a prostých lží. Počíná si jako typický nedemokratický politik.

Jsme přesvědčeni, že je třeba se postavit záměru prezidenta Zemana táhnout naši republiku směrem na Východ, táhnout ji od demokratické k autoritářské společnosti. Sám prokazuje, že ho naše aktivity znejistily, když mu ještě dva měsíce po demonstraci stojíme za kopání, dloubání, posměšky a bonmoty. „Já se vás nebojím” se mu dnes nedá věřit stejně, jako většina toho, co říká nebo dělá.

JAK?

U hrobu Jana Palacha byla zapálena svíce a na trase přes Vinohradskou třídu až po Václavské náměstí se mohli přidávat lidé, kteří si od této svíce nechali připálit svoji svíčku. Stačilo se kdekoliv na trase postavit se svíčkou a počkat, až k vám dojde osoba nesoucí zapálenou svíčku od Palachova hrobu. Přidávala se svíčka ke svíčce a společně jsme v tomto průvodu směřovali k soše svatého Václava. Tam jsme akci zakončili prohlášením.


Spolek Podhradí společně s platformou Bez komunistů.cz

Přidávají se iniciativy cechy.ru a Pražský Majdan.

v

NEVYHASNEME!

Aktivita, zájem, starost, čin posunují život společnosti.

Zažitý způsob jednání za normalizace – „o nic se nestarej“, „nehas, co tě nepálí“, který rodiče vštěpovali dětem, se natolik zapouzdřil, zažral pod kůži, že to má zjevně stále velký dopad na naši současnost, na stav věcí veřejných.

A když už se pro něco veřejnost v naší zemi velmi nadchne, tak to nemívá dlouhé trvání, a opět následují období pasivity a letargie. Věci veřejné jsou ponechány jen určitým společenským typům.

Jan Palach protestoval proti beznaději, odevzdanosti, apatii. Velmi ho trápil stav společnosti, která se po okupaci začala s ní smiřovat, sklánět hlavu, začala se normalizovat. V dopise na rozloučenou je to jeho hlavní, výchozí motivace.

„Probudit svědomí národa!“

Jan Palach je pro nás velkou inspirací. Odvahou, svědomím, činem, rozhodnutím jít proti beznadějné apatii.

Jsme proti pasivnímu přijímání stavu věcí veřejných. Jinak se bude jen zhoršovat. Samozřejmě je třeba zapojit také rozum, klidnou rozvahu, zdravou skepsi. A dát najevo, za kterými hodnotami stojíme, že svoboda a demokracie, ale také třeba obyčejná lidská slušnost stojí za obranu a za hájení.

Obracíme se dnes s prohlášením na obě komory parlamentu, aby se zabývaly jednáním prezidenta Zemana.

Obracíme se na celou veřejnost. Připomínáme, že ve veřejném životě působí osoby, které při prodemokratických vystoupeních v Palachově týdnu neváhaly proti lidem používat násilí. To nám přijde jako projev nihilismu.

Bez našeho zájmu a starosti se stav věcí veřejných k lepšímu nezmění.

Proto říkáme: Nevyhasneme!

Výzva k Parlamentu

Vážení představitelé obou komor Parlamentu České republiky,

v předvečer úmrtí Jana Palacha, se na vás obracíme s žádostí, abyste se začali společně vážně zabývat jednáním prezidenta Miloše Zemana.

Myslíme si, že nejlépe uctíme Palachovu památku aktivními kroky na podporu naší demokracie a suverenity. Kroky, které povedou ke sjednocení národa, který se prezident už po dva roky snaží rozdělit budováním třídní zášti a posilováním nebezpečného sentimentu k ruskému impériu.

Jeden z požadavků Jana Palacha byl i okamžité zastavení sovětské propagandy na území našeho státu. Je podle nás trestuhodné, že dnes v našem státě šíří ruskou propagandu přímo náš prezident. Ve chvíli, kdy podle nás prokazatelně Rusko válčí na území cizího státu a v dalších zemích vede zatím válku informační.

Prezident Zeman se této války účastní a konkrétně pomáhá kampani prezidenta Putina, když mluví v případě Ukrajiny o „občanské válce“ a „chřipce“, které bychom se neměli věnovat. Pomáhá tak zpochybňovat účast Ruska v tomto krveprolití. Nebojí se účelových lží o událostech na Ukrajině a cituje při tom přímo ruské propagandistické zdroje. Prezidentovu cestu na Rhodos placenou Putinovým oligarchou Jakuninem nebo pozvání Putina do Prahy vnímáme také jako veřejný projev, kterým dává najevo, kde stojí v dnes bohužel vyhrocené bezpečnostní situaci v Evropě. Podobné kroky poškozují prezidenta, Českou republiku i Evropskou unii bouráním silného, jednotného a mírového odporu západních spojenců vůči rozpínavosti a násilí současného režimu Ruské federace. Podařilo se mu vážně urazit hned dva státy najednou, když začal hovořit o finlandizaci. Jeho výroky jsou o to méně pochopitelné, vzpomeneme-li na trauma z invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 a lámání charakterů, které po něm následovalo a zasáhlo hlavně generaci vrstevníků Miloše Zemana. Nebyl to tehdy totiž jen Jan Palach, o čtyři roky mladší než Zeman, kdo se veden potřebou vyburcovat Československo z apatie stal tzv. živou pochodní. Vzpomeňme rovněž například Jana Zajíce či Evžena Plocka.

Dnes už naštěstí nežijeme v totalitním režimu a stačí mnohem méně osobní statečnosti k tomu být aktivním občanem a upozorňovat na propagandu a lži politiků, než tomu bylo v minulosti. Naší povinností je tuto možnost využít.

Právě na začátku Palachova týdne tedy apelujeme na občany, aby se nebáli veřejně ozvat, když se jim výroky politiků nelíbí. A vyzýváme naše parlamentní zastupitele, aby se činy prezidenta mnohem vážněji zabývali. Za současné  prohlubující se rozdělení společnosti činíme zodpovědným především prezidenta a jeho tým, ale svůj díl viny nese každý politik, který si situaci uvědomuje, ale nečiní dostatečné kroky ke zlepšení situace. Vy máte náš mandát a my vás žádáme, abyste bránili postoje, za které jste byli zvoleni.

Jedinec – i prezident – může kdykoliv selhat, ale Ústava nám ukládá v tom případě bránit demokracii dalšími institucionálními, systémovými a legitimními nástroji. Takovým nástrojem může být v krajním případě i ústavní žaloba na prezidenta. Připomínáme, že první krok při tomto posuzování má na starosti Senát. Vážený předsedo Senátu, senátorky a senátoři, vyzýváme vás, řešte tento problém neodkladně.